Lucia Šlechtová

Hudba, judaismus, filosofie, recenze aj.

Filosofie

Averroes - ibn Rušd

Základní body jeho filosofie

Podle De Libery žil Averroes v letech 1126 – 1198. Stejně jako jeho výše jmenovaní předchůdci byl i Ibn Rušd lékařem; byl též známým Ibn Tufajla, který mu posléze předal svůj post prvního lékaře na almohadském dvoře. Averroes proslul především jako komentátor Aristotelových spisů, které jen neparafrázoval, ale skutečně větu po větě vykládal. Zastával názor, že veškerá pojednání je třeba tvořit ve třech verzích: pro odborníky, studenty a dav, a ve jménu této zásady sepsal rovněž „tři různé podoby výkladu Aristotela: Velké komentáře, Střední komentáře a Srhnutí čili Synopse. […] Až na Politiku (o níž sám uvádí, že v době kolem roku 1176 do Španělska nedorazil žádný arabský překlad) okomentoval Ibn Rušd celého Aristotela.“[1]. Podle Averroa by neměly být náročné filosofické či teologické knihy zpřístupněny těm, kdo nejsou schopni je pochopit.

„Základním problémem jeho nauky je sjednocení – continuatio – člověka s hyletickým intelektem, s intelektem, který je jediný pro všechny lidi v tom smyslu, že je pro všechny lidi týž“[2]. Sjednocením hyletického intelektu s univerzálním činným intelektem pak vzniká v jedinci tzv. získaný intelekt, čímž Averroes odpovídá na ústřední otázku své filosofie: co je tím, co dovoluje člověku myslet.



[1] DE LIBERA, A. Středověká filosofie. Byzantská, islámská, židovská a latinská filosofie. Str. 170 - 171.
[2] Tamtéž. Str. 187.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.